Milada Horáková (Referát-Ich forma)

9. dubna 2012 v 19:39 | Pufflie |  Referáty, projekty...
Toto je můj referát na dějepis :) Je psán v Ich formě.
Co na něj říkáte? ... Myslíte, že je dobrý a můžu ho přečíst před třítou? :D
Najdete jej v celém článku.

_______________________________

Mé jméno je Milada Horáková. Byla jsem československá politička a oběť tzv. "divadelních procesů" Neříká se jim tak proto, že by snad obžalovaní byli herci, ale pro jejich připravenost jako podle scénáře. Bylo se mnou ve skupině ještě dalších dvanáct "nepohodlných" lidí. Ani jsme se osobně neznali, ale podle obžaloby jsme spolu rozvraceli republiku. Řeknu vám vše od úplného začátku.

Narodila jsem se 25. Prosince 1901 na Královských Vinohradech Čeňkovi a Anně Královým. Otec pracoval jako obchodní zástupce firmy na výrobu tužek nesoucí název "Národní podnik". Tato firma byla hlavním konkurentem nečeského Koh-i-nooru. V roce 1914 moji dva sourozenci, Marta a Jiří, zemřeli ve spánku, což velmi poznamenalo moje dospívání.

Vychována jsem byla v silně vlasteneckém duchu. Studovala jsem dívčí reálné gymnázium v Korunní na Vinohradech. 1. máje 1918 jsem se však zúčastnila nepovoleného protiválečného průvodu a ze školy mě vyloučily. Studium jsem tedy dokončila na dívčím lyceu ve Slezské, kde jsem v roce 1921 úspěšně odmaturovala. Byla jsem nadšencem pro samostatnou republiku a také jsem měla silnou potřebu pomáhat spoluobčanům poznamenaným válkou a jinak potřebným,tak jsem vstoupila do Čs. červeného kříže. Byla jsem zde velmi aktivní a dokonce jsem se seznámila s předsedkyní této organizace, dcerou prvního čs. prezidenta Alicí Masarykovou. Roku 1926 jsem promovala na právnické fakultě UK. Necelý rok na to jsem se provdala za svoji studentskou lásku Bohuslava Horáka.

Po vysoké škole jsem působila v ženské národní radě, bojovala za práva žen, řešila sociální otázky nejen u nás, ale i ve Francii, Anglii a dalších zemích. Velmi těžce jsem nesla okupaci českých zemí. Později jsem se podílela na zpracování sociálně právních partií budoucí ČS ústavy. Pomáhala jsem také rodinám uvězněných mužů a žen a aktivně pracovala v odboji. Roku 1940 jsem byla zatčena. Ani mučení a výslechy mě nezlomily a neodklonily od mých ideálů svobody a rovnosti

Po osvobození jsem vstoupila do politiky a pracovala ve vedení národně socialistické strany. Stala jsem se poslankyní za ČB a byla zvolena předsedkyní Československé rady žen. Snažila jsem se prosadit svoji koncepci v sociální a ženské otázce, preferovala demokracii a ctila ústavu. Díky tomu jsem se stále častěji dostávala do konfliktů s komunisty.

V roce 1948 jsem otevřeně vyjádřila svůj názor a zkritizovala komunistický režim. Byla jsem okamžitě zbavena všech funkcí, neustále sledována a nakonec v roce 1949 zatčena. Ve věznici jsem byla vyslýchána, mučena a nucena k přiznání přípravy státního převratu a kontaktů s americkou rozvědkou. STB neustále rozvíjela nové a nové nesmyslné teorie tak, aby všichni obvinění mohli být odsouzeni k co nejtěžším trestům. 31.5. 1950 začalo soudní přelíčení. Mě se do výpovědi, kterou jsem měla předepsanou STB, podařilo zahrnout několik vět, které vycházely z mého přesvědčení a kterými jsem dala najevo, že zůstávám neporažena a stále přesvědčena o své pravdě. Byla jsem odsouzena k trestu smrti.

Tehdejší prezident Klement Gottwald dostal z celého světa protesty proti procesu a žádosti o zrušení trestů smrti. Mezi těmi, kteří na prezidenta písemně apelovali, byli mimo jiné Winston Churchill a Albert Einstein a mnozí další. Gottwald však 24. června rozsudek smrti podepsal. Se svými blízkými jsem se setkala naposledy den před popravou. Nebylo mi ani dovoleno naposledy políbit svou dceru. I v těchto těžkých chvílích jsem ale zůstala klidná a vyrovnaná. 27. června 1950 jsem byla v půl šesté ráno popravena. Moje poslední slova změla: "Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…"

V roce 1991, 41 let po mé smrti mi prezident Václav Havel udělil in memoriam řád T. G. Masaryka I. třídy.


ZDROJE:
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama