Rozhovory s mozkem 03 - Obecné vlastnosti živých soustav

14. listopadu 2012 v 17:59 | Pufflie |  Referáty, projekty...
Přináším další díl rozhovorů s mozkem. Pohodlně se usaďte, nalaďte svůj mozek na tu správnou vlnu a pojďte si přečíst něco, pro vás třeba nového. No a nebo si jen tak zopakujte to, co již víte.

Tákže, co si mám vlastně představit pod tímto pojmem?
No, takže živá soustava, to je vlastně to samé, jako kdybychom řekli organismus, jedinec či individuum. Všechny buněčné organismy jsou tzv. "Prostorově ohraničené otevřené soustavy" což znamená, že jsou ohraničení svým tělem a že jsou schopny vyměňovat různé látky, energie a informace. No a obecné vlastnosti jsou ty, které mají všechny tyto živé organismy společné.

Kolik jich tedy je a jaké to jsou?
Těch základních je deset. Buněčná stavba, chemické složení, organizovanost, metabolismus, pohyb, růst, dráždivost, autoreguace, vývoj a vývin, rozmnožování a dědičnost.

Počkat, počkat, nestíhám. Šlo by to nějak pomaleji?
Jistě, jistě. Tak třeba ta buněčná stavba. Buňka je přeci základní stavební a funkční jednotkou všech organismů. Proto je buněčná stavba jednou z obecných vlastností. Každý organismus je totiž z těchto buněk. No a chemické složení... každý je přeci nějak chemicky složen. Avšak rozdíl mezi živou a neživou přírodou není v kvalitě látek, ale v kvantitě. To znamená, že v těle každého organismu jsou přesně takové látky jako v neživých přírodninách. Máme v sobě stejné prvky i sloučeniny jako třeba kámen. avšak v kameni je víc vápníku než v nás. Stejně tak je v uhlí víc uhlíku než v těle nějaké rostliny.

A co je to ta organizovanost?

No, všechny živé soustavy jsou vysoce organizované a složité soustavy. Jsou stupňovitě uspořádány. to znamená, že jsme prostě tvořený z různých částí, které jsou tvořený menšími částmi a ty ještě menšími a tak. Uvedu pro lepší pochopení příklad. V těle je několik atomů. z těch atomů vznikají molekuly (např. molekuli DNA). Z těch molekul vznikají makromolekuly (To jsou třeba bílkovin nebo tuky). Po nich následují makromolekulární celky (třeba tukobílkoviny) a několik těchto celků tvoří organelu. Více organel tvoří buňku. Když se sejde více buněk, je z toho tkáň a z mnoha tkání orgán. Z orgánů vznikají soustavy (trávicí, dýchací, rozmnožovací...) a z více soustav je tvořen organismus.

Co se dá řict o růstu?

No, každý prostě roste. Jsou to kvantitativní změny. To znamená, že se nám zvyšuje hmotnost i velikost a to důsledkem metabolismu, což je také obecná vlastnost. Ten metabolismus je vlastně přeměna látek a energií, to se přece učí už někdy v šesté třídě :)

Řekneš ještě něco o dalších vlastnostech?

No, docela spolu souvisí dráždivost, pohyb a autoregulace. Dráždivost, to je, že jsme schopni přijímat nějaké podněty z okolí a vhodně na ně reagovat. Třeba sáhneme na něco vařícího a okamžitě ucuknem. To ucuknuté je pohyb. U mnoha organismů je to právě odpověď na nějaké podráždění. Pohyb ale není nic jiného, než změna polohy nebo tvaru těla. Pohyb může být aktivní (pro ten potřebujeme energii) nebo pasivní (bez energie). Pasivní třeba provádí dravci, kdy mají jen roztáhlá křídla a plachtí si díky větru a nijak se při tom nenamáhají. No a autoregulace (neboli samoregulace) to je schopnost ovládat sám sebe.

Jaký je rozdíl mezi vývojem a vývinem? Copak to není to samé?

Kdepak, není! Vývojem myslíme to, jak se vyvíjí organismy v řádu mnoha let. Je to takzvaná evoluce. To, jak se z plazů vyvinuli obojživelníci a z těch pak savci. To, jak se lidé zrodili z lidoopů. No a vývin, to je to, jak se vyvíjí jedinec. To znamená, kdy se v bříšku, jako zárodek zvětšuje, kdy mu rostou ručičky a tak, nebo jak se po narození postupně prodlužují nohy, jak se po letech vyvíjí rozmnožovací soustava a tak :)

A ten poslední bod?

Rozmnožování a dědičnost. Rozmnožování, to jistě každý ví, o co se jedná... My to však budeme nazývat slušně. Je to takzvaný proces tvorby potomstva nebo zachovávání druhu. Rozmnožování dělíme na pohlavní a nepohlavní. No a dědičnost (genetika), to je schopnost organismu vytvořit svou genetickou informaci a při rozmnožování ji předat.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 An An | Web | 14. listopadu 2012 v 18:03 | Reagovat

Nepíšeme že ne?! :D Ale měla bych se naučit viry :D (FB!! :D) Áj jak já miluju tyhle typy komentářů :D

2 Puff Puff | Web | 14. listopadu 2012 v 18:19 | Reagovat

[1]: Klídek, z tohohle už jsme psali, když jsi chyběla :-D

3 Koff Koff | E-mail | Web | 14. listopadu 2012 v 18:40 | Reagovat

Páni , musíš být hodně inteligentní :D

4 Infinity Infinity | Web | 14. listopadu 2012 v 19:41 | Reagovat

Tyyjo, opět moc zajímavý článek, z kterého jsem si hodně odnesla! :-)

5 Megí Megí | Web | 15. listopadu 2012 v 21:52 | Reagovat

Moc zajímavý článek :)

6 Vendy Vendy | Web | 16. listopadu 2012 v 19:06 | Reagovat

Tohle je vážně dobrý způsob, jak přiblížit vykládanou látku.
Trochu mi to připomíná styl knihy Sophiin svět.
Velmi dobré.

7 Bionka* Bionka* | Web | 16. listopadu 2012 v 19:53 | Reagovat

Ty jsi opravdu blázínek :D :)
Ale skvělé připomenutí.. :)

8 stuprum stuprum | Web | 28. prosince 2014 v 23:45 | Reagovat

Všichni rosteme, i když spíme. Sice trochu, ale přece. :)

9 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 28. prosince 2015 v 12:45 | Reagovat

[3]: To ani ne, rozhovory s mozkem jsem používala jako opakování před písemkama :D

[4]:[5]: To mě těší, děkuji :-)

[6]: Díky moc :-) V době, kdy jsem toto psala jsem Sofiin svět neznala. Nyní jej čtu a je to opravdu výborná kniha :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama