Sedmnáct. Takže co dál?

26. června 2013 v 20:47 | Pufflie |  "tajný" deník
Dnes mám sedmnácté narozeniny. Pomalu dospívám a to mě trošičku děsí.
Vzpomínám si na moje dvanácté narozeniny. Na to, jak jsem dostala mobil a byla z toho úplně paf. Jak jsem měla v bytě asi 5 kamrádek, seděly jsme u stolu, pily dětské šampáňo a papaly marcipánový dort. Mimochodem letos mám dětské šampáňo a marcipánový dort také. Nemám potřebu se vožrat jak prase. Tu jsem možná měla na šestnáctky a sralo mě, že to nevyšlo.
I když včera jsem si šla na chvilku s přáteli posedět do hospody, když jsem čekala na autobus. Vlastně jsme byli ve dvou hospodách, kam prostě gympláci chodí, protože tam nalejvaj. No... V obou po mě chtěli občanku. :D Ale že by mě to nějak štvalo? To ne. Maximálně mě štve to, že jsem zaplatila majlant za limonádu, která je prostě 2x dražší než alkohol.


Nedělám žádnou velkou oslavu. Jen zítra, až přijedu s vysvědčením ze školy, tak něco málo bude. Taky že je co slavit.. Mám jen tři dvojky. Takže se bude slavit mé vyznamenání a sedmnáctiny zároveň. No.. "slavit". Prostě si dám s tím mým milovaným ten marcipánovej dort. :D

Moc bych si přála dostat klávesy, ale rodiče mě ujistili, že tak to nebude. Dostanu ale peníze. Od obou babiček jsem dostala dohromady tisícovku, máma mi nejspíš dá 1500 a táta taky (snad). To bych dohromady mohla mít 4000 a za to si už ty klávesy koupím sama :D A asi si vyberu nějaké kvalitnější, třeba za šest tisíc a ty dva tisíce si doplatím sama :) Hrozně totiž chci na něco umět hrát. Mohlo by mi to pak i pomoci s přijímačkami na vejšku :)

Dneska mi kamarádka An dala dva donuty a vypsanou fixu. Kapelu prý nesehnala, tak mám alespoň žlutou fixičku, co nepíše. :D A taky mi nakreslila obrázek vlka! :D A jedna spolužačka mi dala amulet z Batavie :) Jsem vážně ráda ^^ Mám fajn kamarády a super chlapce :) Ten mi sice dá dárek ž zítra, neboť dnes je v Praze. Ale jsem zvědavá, páč mi něco vyrábí.

V celku to zní všechno dost pozitivně. Ale mám z toho všeho děsný pocity. Mám pocit, že mám doma občas teror, ale to asi každý. Ale zase si říkám, že ač jsem skoro dospělá, tak se mnou jednají jako s dítětem. Naopak, když se jim to hodí, tak najednou "dospělá" jsem. Když jsem navrhla, že bych chtěla na Votvírák či Rock for people, tak se na mě tvářejí jako na desetiletou holku. Stejně tak, jako když jsem navrhla, že bych chtěla taky konečně přespat jinde než doma. Vždyť jsem s F. skoro dva roky, moje mamka ho zná, baví se s ním jak kámoška. Schvaluje mi i antikoncepci, ale pustit na noc s baráku? To ne.

Na druhou stranu, často za mnou chodí s křikem, že jsem skoro dospělá, tak jakto, že si nejsem schopná sama uvařit? Proč občas nejdu vyplejt zahradu nebo obrátit seno? Ale já prostě nemám čas! Pořád jsem se tento rok učila a ve volných chvílích byla ráda za odpočinek. Kdybych si měla dělat čas na všelijaké domácí práce, tak víc kašlu na školu a to by taky bylo špatně. A za to vše mi nadává matka, co sama má jen učňák a podle slov babičky si neuměla uvařit ani ve dvaceti.

Ale no, uvědomuji si, že tohle všechno jsou jen takové ty pubertální problémy. Celkově mě trápí něco trošku jiného. Je mi sedmnáct. Za rok jsem dospělá. A nejspíš si budu dělat řidičák. Ale kde na něj vezmu peníze? A když ho budu mít, tak čím budu jezdit? Taky se na mě najedou budou vztahovat různý poplatky, pojištění a tak. A volby. Za rok můžu volit, ale jak má člověk volit, když nerozumí politice? Já nechci být dospělá. Možná budu moci beztrestně pít, ale k čemu to je dobrý? Vždyť s tím přijde mnoho povinností...

Potýkám se teď s mnoha otázkami... A ... Bojím se dospělosti. Ale na druhou stranu... Mám přeci narozeniny. Takže... proč se zaobírat takovými otázkami? :) Všechno nejlepší, Verunko.



Nevíš, kam dál? :)


Pokud vás článek zaujal, budu ráda, když jej okomentujete. Reklama pod tímto článkem je vložena přímo hostingem blog.cz. Vidíte-li ji pod tímto nápisem a nechcete to tak, pořiďte si AdBlock.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Infinity Infinity | Web | 26. června 2013 v 21:18 | Reagovat

Přeji všechno nejlepší k narozeninám, Verčo. :-)

Já jsem si procházela taky takovými myšlenkami, že nechci být dospělá, jak se všechno změní, ale nic moc se vlastně nezměnilo. Nějak už jsem si v mých 20 letech zvykla na to být dospělá. :-D

S těmi rodiči to mám stejně jako ty a to i v mém věku, na festival by mě taky nepustili, takže můžeš být klidná, myslím, že to takhle má víc lidí. :-)

Dostala jsi hezké dárky od nejbližších, podle mě ručně vyrobený dárek někdy udělá mnohem větší radost než ten koupený. :)

2 Adelaine Adelaine | Web | 26. června 2013 v 21:21 | Reagovat

Hah, docela ti rozumím. Taky mi bude za chvíli a je to takové zvláštní. Taky si vzpomínám asi na jedenácté narozeniny, kdy jsem pozvala pár kamarádek, vyzdobila pokoj, pily jsme dětský šampáňo, jedly nějaký dort a bavily se. Teď je vše tak nějak jinak, ale stejně jako ty bych si dala dětský šampáňo i tak.
Taky mám trochu obavy z toho, že mi za rok bude 18, budu dospělá a budu muset dělat plno věcí sama, um.
Gratuluju jinak :) všechno nejlepší, sedmnáctiny mi přijdou jako takovej nejideálnější věk.

3 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 26. června 2013 v 21:35 | Reagovat

Vždycky jsem měla obří oslavu jako dítě, jak jsem stárla, počet lidí se snižoval a šestnáctiny jsem ani neslavila. Sakryš, připadám si stará! :D
No, gratuluju ti a pevně věřím, že své vysněné kávesy získáš. :)

4 ▲ Korry ▲ ▲ Korry ▲ | Web | 27. června 2013 v 17:27 | Reagovat

Všechno nej, Puff!
Doufám, že klávesy získáš :)
Ačkoliv já sama budu dospělá až za šest let, radím ti, ať se nějak moc nestresuješ, protože ono se prostě stane to, co se stát má. Takže si užij sedmnáctiny a neboj se budoucnosti!

5 Lulu - my--crazy--world.blog.cz Lulu - my--crazy--world.blog.cz | E-mail | Web | 28. června 2013 v 15:09 | Reagovat

všechno nejlepší k narozeninám a poslala jsem ti ten rozhovor ;)

6 Vendy Vendy | Web | 29. června 2013 v 0:29 | Reagovat

Být dospělý je nejen všechno smět (v rámci možností), ale taky spousta muset. Všechno má svou druhou stránku mince...
A s řidičákem si zatím nelam hlavu, za rok budeš mít třeba našetřeno a když ne, můžeš zkusit za dva. Teď máš bližší plán, klávesnice, pěkný dárek!
I další dárečky byly moc hezké, milé a od srdce.
Sedmnáct máš jen jednou, tak si to pořádně užívej!
Krásné narozeniny, Pufflie, a gratuluji! :-)

7 Angela Angela | Web | 30. června 2013 v 19:40 | Reagovat

Sice opožděně, ale přece, přeji všechno nejlepší! A taky gratuluji za vysvědčení. :-) Klávesy mám doma, pamatuji si, že mě stálo hodně práce přemlouvání rodičů, nakonec mi je koupili. Přeji ti, ať je získáš. :-) Dospělá budu sice až za necelé čtyři roky, ale chápu tvůj strach...

8 An An | Web | 8. července 2013 v 10:21 | Reagovat

Já vím, že už jsem ti přála (a dala ty nejlepší dárky, protože jsem co? protože jsem boží! :D ..just kidding), ale ještě jednou všechno nejlepší Verunkoo :)
Všechno co jsem ti chtěla popřát, už jsem řekla osobně.

Jé pamatuju si na tu oslavu..taky jsem na ní byla :) Ještě ve vašem starym bytě, když jsi ěmla pokojík se ségrou a ukazovala jsi nám bárbínu který jsi se bála že je prokletá :D Jé to byly časy! :)

Jak říká můj brácha: Když je ti osmnáct, ani ten chlast už tak dobře nechutná, protože prostě už nemáš ten dobrej pocit zakázanýho ovoce :D

9 Terka Terka | E-mail | Web | 9. července 2013 v 22:09 | Reagovat

Opožděněně ti přeji všechno nejlepší k sedmnáctinám! :) já teda měla osmnáct letos, ale že bych na sobě viděla nějakou změnu? To ne. Maximálně, že si můžu dát legálně pivo a že mě za rok čeká maturita,.. mimochodem tři dvojky závidím, já měla dvě 4 a obě z matiky, pak trojku z angliny a jinak samé dvojky, až na pár jedniček - třeba ze cvičení z účta. Mohlo to být lepší, neříkám, že ne,.. ale ta matika holt, na tu jsem blbá.. :(

10 Neriah Neriah | Web | 16. července 2013 v 14:23 | Reagovat

Myslím, že se osmnáctých narozenin nemusíš vůbec děsit. Ono se totiž zas tolik věcí nezmění. Já když slavila osmnáctiny, nějak mi nedocházelo, že to má být nějaký přelomový věk, brala jsem to jako každý rok - prostě nijak. :D Jako přelom beru až teď, kdy jsem odmaturovala a chystám se naprosto změnit od základů svůj život.
V některých věcech si připadám až moc dospělá a zodpovědná (ale to bylo už před osmnáctinama) a v některých jsem naopak stále jako malé dítě, a jsem za to moc ráda.
Jo a sranda je, že než mi bylo osmnáct, občanku po mně v hospodě nechtěl nikdo a teď ji vyžadují všichni... :D

11 Aailyyn Aailyyn | Web | 8. srpna 2013 v 13:09 | Reagovat

V sedmnácti jsem se cítila úplně stejně. :-) Za pár let to začneš brát s nadhledem, takové pochybnosti a strach z budoucnosti tě už trápit nebudou.

12 Puff Puff | E-mail | Web | 27. října 2013 v 14:48 | Reagovat

Všem Vám moc děkuji za vaše přáníčka i názory :) Moc jste mě potěšili ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama