Rozhovor s Berry: "Babička je mou nejvěrnější čtenářkou"

24. dubna 2015 v 18:44 | Pufflie |  Rozhovory
Berry, velmi talentovaná dívka studující aplikovanou fyziku, svolila k rozhovoru, který vám nyní přináším. Odpovědi jsou poněkud delší, jsou ale velmi zajímavé a já vám všem doporučuji si je přečíst. Autorka blogu berry.commixture.com to má totiž v hlavě rozhodně srovnané, je chytrá, vzdělaná, šikovná, má ráda děti, ... No, to vše se samozřejmě dozvíte sami v tomto rozhovoru :-)


Ahoj Berry, Tvůj blog je zvláštní tím, že ho máš na takové neznámé adrese. O jaký hosting se jedná?
Zdravím - je to hosting mého tatínka. Funguje přes něj pár webů organizací a firem a pár e-mailových adres. Má to výhody a nevýhody. Hlavní nevýhodu jsi naťukla sama - je to neznámá adresa, a tak to některé odrazuje se přijít do mého zákoutí podívat. Obrovská výhoda pro mě však je, že je to doslova moje, a tak mi tam nestraší žádné reklamy a všechna autorská práva opravdu spadají jen pode mě. A také když se mi něco "rozbije", reklamace je vyřízena do pár minut :-).


Takže předpokládám, že tvá rodina o tvém blogu ví. Co na něj říkají?
Má technicky zdatná babička je mou nejvěrnější čtenářkou :-) Prý tak aspoň na dálku ví, co prožívám. Mí rodiče mě podporují - občas u něčeho sami řeknou, dej to na blog :-) Ale hlavně už je to součást mého světa a jakéhosi bytí, takže mám pár, troufám si říci přátel, se kterými si občas dokonce vyměníme pohled či dopis. Když mi to pak rodiče nesou ze schránky, tak se na dámy ptají, jakoby to byly mé kamarádky ze školy apod. A co přesně říkají na obsah, to nevím - tatínek básničky čte mamince před spaním, koukají na fotky, některé věci čtu prvně jim, než je vyvěsím, a zatím nic proti neříkají, takže asi souhlasí ;-). Někdy mě dokonce sami popohání, že se na blogu dlouho nic neobjevilo, když mám fofry do školy :-D. Nebo mě tatínek upozorní na přehlédnutou pravopisnou chybu. A mladší bráška zase říká, že dávám málo fotek, protože texty je zatím líný číst :-) Ale čiší z toho pro mě všeobecná spokojenost (a občas malá pochvala), což je takovým hlavním hnacím pohonem pro další "tvoření".

Tak to jsou skvělí rodiče, že? :)
To opravdu jsou - a mimochodem, k psaní mě vlastně přivedli oklikou oni. Maminka zákazem, aby mi slohovou práci do školy napsal starší bratr (který to dělal kamarádům), ať si sama trápím hlavičku. Načež tatínek nějak přišel, ani nevím jak vlastně, s návrhem blogu.

Zkoušela jsi také nějaké jiné stránky, kde je možné vytvořit si blog?
Nezkoušela - berry.commixture.com (mimochodem doslovně je to směsice Berry, což odpovídá obsahu) je má první a jediná stránka. Pravdou je, že na nějakou dobu jsem zároveň se svým blogem "vypomáhala" Elisis (http://elisis-diary.blog.cz/) a tím si vyzkoušela i jiný systém. Ale časově jsem to pak už nezvládala a navíc předem bylo domluveno, že je to na omezenou dobu, abych Elisis pomohla blog rozjet. Každopádně jsme zůstaly v příležitostném kontaktu a já jsem moc ráda, že jsem ji takto mohla poznat. A co se týče mého samotného blogu - od září mám po více jak 5 letech jiný redakční systém, protože ten starý se mi zaviroval, pak jsem měla přechodové období až jsme nalezli s tatínkem tento, který mi vyhovuje asi ze všech nejvíce. Navíc jsem objevila kouzlo vlastních záhlaví, která se mění, a jsem tím naprosto nadšená. Díky přechodu na jiný systém jsem musela ale ručně začít přenášet čtyřletou tvorbu i s komentáři ze starého redakčního systému, což je časově poměrně náročné a nešlo to žel zautomatizovat, proto zde je ještě asi dvouroční vakuum bez článků, ale vše se malinkými krůčky chýlí ke konci - takový dárek k blížícímu se výročí :-)

Jak (a na co) bys nalákala nové potenciální čtenáře? :)
To je těžká otázka, kterou si už téměř 6 let kladu. Asi bych je nalákala na směsici, kde si snad každý najde to své, a to buď aktuálně, nebo v archivu. Referáty na povinnou školní literaturu a nějaké školní slohové práce ze střední, básničky, odpočinkové povídky, zamyšlení, příběhy pro děti (které jsou odzkoušené, žádná teorie). Aby toho psaní nebylo příliš, mohu pozvat na výběry méně známé hudby či fotkové bloudění různými místy a po věcech. Poslední dobou přibyly i recepty na běžná jídla, žádné složitosti, které zvládne každý :-).
Když to tak shrnu, asi chci čtenáře pozvat do obyčejného života -cetileté holky "fyzičky", která hledala cestu, kam po střední a i když je na vysoké, řeší věci, co každá jiná, asi, v mém věku - jak je to s láskou, co s budoucností, kde je mé místo, ale taky jak si užít srandu.
P.S. Jsem otevřená dělat to, co by čtenáře lákalo, takže stačí mi dát vědět, co čtenářům chybí ;-)

Na jakou vysokou chodíš?
Na vysokou přírodovědného zaměření, studijní program Aplikovaná fyzika. Můj obor obsahuje mnoho matematiky a fyziky (překvapivě), ale jelikož je specifický, mám i biologii, chemii, anatomii, fyziologii, ... Když mám ve zkouškovém období větší studijní nasazení (v období semestru dělám "pouze" přípravy do laboratoří, příklady a mezizápočty), začnu i divně mluvit a pak se to podepisuje i na mém blogu. V semestru zase v laboratorních protokolech - jednou si mě vyučující zavolala, že závěr je jako román, ať to do příště o polovinu zkrátím a zjednoduším sloh :-D Zkrátka tím chci říct, že blog mi momentálně pomáhá se ventilovat a připomíná mi, že jsem humanoid, čili člověk jako přemýšlející bytost milující kulturu, a zároveň je to prevence před zešílením při psaní rovnic (což v důsledku opravdu nemá od sebe tak daleko). A on vlastně každý, s kým se bavíte a studuje něco s fyzikou, se velmi aktivně ventiluje v umění nebo sportu - mí spolužáci buď hrají na hudební nástroje na vyšší úrovni než amatéři, nebo závodně sportují. Nebo obojí.

A co plánuješ po vysoké?
V prvé řadě tu vysokou nějak dodělat (je to pro mě taková důležitá vize, protože hodně mých spolužáků již bylo odejito) a zjistit, jakou úroveň vzdělání vlastně chci - jestli budu pokračovat na magistrovi, budu dělat bakaláře v podobném oboru apod. Ale až nějak ukončím studijní část svého života, plánuji asi to, co každý - mít práci, ve které si budu připadat užitečná a tím mě bude naplňovat. Momentálně vnitřně směřuji k nemocničnímu prostředí, ale uvidíme, jak se věci vyvinou. Hlavně jaké budu mít ve skutečnosti možnosti ;-) A ty plány obecně se tak trochu vždycky mění - můžu mít plán, ve kterém bude figurovat hromada dětí, ale jak to bude ve skutečnosti, ukáže čas :-) A samozřejmě mám plán zůstat co nejvíce normální (to jediné mě na mé škole děsí) - blogovat, číst, chodit ven, vést oddíl dětí nehledě na věk a případné (i když to u mě nehrozí) postavení. Hlavně se třeba konečně naučit háčkovat a plést :-D

Zdá se, že máš k dětem dobrý vztah. Nejen, že vede dětský oddíl, ale také pro děti vymýšlíš příběhy. Řekneš nám o tom něco víc? :)
Z mé strany to kladný vztah je a ano, (spolu)vedu oddíl a snažím se vymýšlet příběhy. Už mi to tolik nejde, ale když jsem měla více času, vymyslela jsem pokračovací pohádku doplňující 5denní hru na jedné říjnové výpravě a měla jsem to vážně promakané, aby tam byly propojené souvislosti :) (byla jsem tenkrát na to opravdu pyšná, bylo to poprvé) K příběhům - základ je mít poučení, které chci dětem předat a pak se na to nabalí buď moje zkušenost z dětství, nedávný zážitek nebo se mi podaří vymyslet poučení v minipohádce. A obecně děti - nedávno jsem o tom psala článek (Víkendová mamina), kde vlastně sama uvažuji nad tím, čím to, že ty děti mám tolik ráda. Ale jsem s nimi už nějaký pátý rok, nějaké jsou nové, nějaké pár let už tam jsou a přirostly mi k srdci. Navíc hodně z těch dětí nemá jednoduchý život, čím více je poznávám, tím jsem více hrdá, že je znám a můžeme být kamarády. A nějak to s nimi společně prožívám, nelehké věci, ale i radosti. A pak mám nad postelí od dětí nějaké obrázky, vyrobené malé dárečky od dětí a jiné drobnosti, a ty mě k nim ještě více poutají. Hlavně se od nich hodně učím - děti jsou přirozené, nenucené, možná až naivní. A my jim říkáme, jak takhle v životě naletí a jiné řeči až z nich vyrostou dospěláci jako my, bez kreativity, snů, jakési volnosti a hlavně důvěry. I proto s dětmi ráda bývám, jejich svět je takový hezčí oproti dospěláckému, který jsme si zkazili.

Možná k tomu malá perlička - letošní semestr to vypadalo, že se mi jeden předmět bude překrývat s časem, kdy míváme s dětmi schůzku. Ale nakonec se mi podařilo domluvit přehození seminární skupiny jen na základě toho, že právě vedu oddíl. Děti pak tomu vyučujícímu namalovaly jako poděkování obrázky a taky ho to úplně dojalo, že prý ještě nic takového nedostal. Tak jsem byla ráda, že kus té radosti, co s dětmi máme, jsme takto nenuceně předali dál :-) Když jsem plnila zápočet, měl obrázky hrdě vyvěšené nad stolem :-)

Berry, já Ti mockrát děkuji za rozhovor, chceš-li ještě cokoliv dodat, učiň to :)
Také mockrát děkuji, je to pro mě zajímavá a nová zkušenost!
Možná jen dodám, že se ráda pokusím zodpovědět různé dotazy a jsem otevřená i kritice, když k něčemu vede ;-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Limeo Limeo | E-mail | Web | 24. dubna 2015 v 21:06 | Reagovat

Já bloggerku Berry ani její blog bohužel neznám, ale rozhodně mě zaujala - a obě dvě máme technicky zdatné babičky :D :D.
Skvělý rozhovor - jak tvé otázky tak Berryiny (píši to správně? :D) odpovědi, jen tak dále ;-).

2 Nobody Nobody | Web | 24. dubna 2015 v 21:53 | Reagovat

Musím uznat, že je to hodně povedený a sympatický rozhovor :)
Super!! :))

3 Berry Berry | Web | 27. dubna 2015 v 14:05 | Reagovat

Jej, teď koukám, že zvu na folkovou procházku, sama přemýšlím, co to a asi se mi popletla klávesnice a měla být fotková :-)
Ještě jednou děkuji za příjemný rozhovor, Puff!
[1]: Berryiny je určitě správně, každý si mě skloňuje dle chuti, tudíž vlastně není špatná varianta ;-)

4 Van Vendy Van Vendy | Web | 29. dubna 2015 v 14:21 | Reagovat

Berry znám už dlouho, jedna  z nejpříjemnějších blogerek, hodně chytrá holka (taky studuje hodně těžký obor), má v sobě spoustu lásky, krásný vztah k dětem (bude jednou skvělá máma), k přírodě, píše básničky a vymýšlí program pro děti...
Je to moc pěkný rozhovor, jsem ráda, že se tu objevila! :-)

5 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 30. dubna 2015 v 21:19 | Reagovat

Dárky cvičícímu, to je kouzelný....:)) nedokážu si představit, jak by to nějaký můj přijal. Nespíš by si myslel, že jsem blázen...technici -_-

6 Dendy Dendy | Web | 2. května 2015 v 15:45 | Reagovat

Pekny rozhovor, slecnu neznam.

7 Berry Berry | Web | 10. května 2015 v 8:53 | Reagovat

[5]: Však já taky měla strach - ale děti poručily, děti se mají poslouchat. A on byl taky v šoku, ale milém :-)

8 Pavlína Pavlína | E-mail | Web | 4. července 2015 v 18:14 | Reagovat

Je hezké, že ji rodina tak podporuje:) Jinak jsou odpovědi tedy příjemné a rozhodně je slešna vzdělaná:) Působí opravdu mile:)

9 Terka Terka | E-mail | Web | 6. července 2015 v 15:45 | Reagovat

Rozhodně je to sympatická blogerka a celkově je rozhovor povedený. :-)

10 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 6. července 2015 v 16:06 | Reagovat

[1]: Tak to jsem ráda, že se o Berry dozvěděl někdo nový :-)

[2]: Mockrát děkuji :-)

[3]: Hned to bylo opraveno, díky za upozornění :-)

[4]: I já jsem ráda, že jsem s ní mohla rozhovor udělat :-)

[8]: Na mne též :)

[9]: Sympatická rozhodně je :) A děkuji za pochvalu rozhovoru... :-)

11 Tlapka Tlapka | E-mail | Web | 11. července 2015 v 14:51 | Reagovat

Moc povedený rozhovor. Rozhovory s bloggerkami mě nikdy moc nebavily, ale tenhle je báječný - líbí se mi, jaké otázky kladeš i Berryiny odpovědi. :)

12 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 17. července 2015 v 15:17 | Reagovat

[11]: Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama