Ahoj Pufflie, kde furt lítáš?

18. června 2016 v 11:54 | Pufflie |  "tajný" deník
Ahoj, ahoj. Konečně jsem se dokázala opět přihlásit do blogu a začít něco psát. Ne že by to nešlo po technické stránce, chyba byla čistě na mé straně. V mém životě se přihodilo spoustu věcí a já si je potřebovala vyřešit. Neměla jsem tedy vůbec chuť starat se o blog. No a poté v době maturit najednou nebyl ani čas. Ale popořádku.


Začalo to asi někdy mezi únorem a březnem - tipuji. Začala jsem mít trošku zmatky v srdci. Byla jsem strašně naivní, když jsem si myslela, že můj vztah vydrží navěky. Trvalo to čtyři a půl roku a já už začala žít v oblacích a představovat si, jakou budu mít nádhernou svatbu a skvělé děti. Byl přede mnou určitý problém - to, že on studuje v Praze a já půjdu do Brna. Mrzelo mne to, ale říkala jsem si, že se to zvládne. A dokonce jsem se na to začala časem i těšit. No, jenže pak jsem náhle začala přemýšlet o tom, že spolu asi nebudeme do konce života. Že na něco takového jsem přeci ve svých 19 letech ještě mladá - upnout se na prvního kluka, se kterým se tomu dalo opravdicky říkat vztah. Navzdory tomu, že je tento první kluk zároveň mým ideálem.

To samotné nestačilo. Objevil se někdo nový. Respektive, ne za až tak nový. Řekněme, že mne zkrátka začal přitahovat můj kamarád. A časem to začalo být až neúnosné. Věděla jsem, že pokud nechci, aby se ze mě stala coura, budu muset buď ukončit svůj vztah, nebo se přestat s dotyčným kamarádem vídat. Chtěla jsem zvolit onu druhou možnost, ale nebylo to možné. Společná škola, společní přátelé, stejné zájmové útvary. Vídala jsem ho denně a bylo to čím dál těžší. Začala jsem kašlat na školu, na blog a ani jsem o svém trápení nikomu neřekla a stále to dusila v sobě. Začala jsem histerčit. Procházela se sama po nocích po městě nevěda, kam vlastně jdu. Bloumala jsem ve svých myšlenkách a měla jsem pocit, že se snad utrápím.

A tak jsem to ukončila. Vztah, který trval téměř pět let a mohl trvat třeba navždy. A lhala bych, kdybych řekla, že jsem od té chvíle nikdy nezalitovala. Lituji často. Vyřešila jsem to tak jednoduše. Vzdala jsem to. Absolutně jsem nebojovala, nesnažila se. A teď si nesu trest, protože pořádně nedokážu být od té doby šťastná. Všechno okolo mne teď vychází přesně tak, jak si přeji a já se z toho sice raduji, ale jinak u mne pořád panuje smutek.

Inu, všechno špatné je pro něco dobré. A konec znamená nový začátek. Je na čase zjistit, kdo vlastně jsem, co od života chci, kam směřuji. Držte mi palce. Víte, teď se k sobě po 3 letech vrátili moji dva kamarádi. A moje šedesátiletá kolegyně na brigádě už 13 let chodí s chlápkem, se kterým chodila, když jí bylo 17. Třeba není všem dnům konec. A třeba brzy zjistím, že hezky umí člověku být i v jiném vztahu.

Aby se celý článek nenesl v tak negativním duchu, ráda se pochlubím s těmi úspěchy. Maturita dopadla výborně, sice mne lehce potrápila matematika, ale se zbytkem nemohu být spokojenější. Angličtinu jsem k mému velkému údivu zvládla na jedničku, v českém jazyce jsem měla v didakťáku jednu chybu, ve slohu mi vzaly dva bodíky a ústní jsem měla na plný počet, celkově tedy také za výbornou. A mé oblíbené základy společenských věd taktéž nemohly dopadnout jinak, než na jedničku. Vysoké školy mne přijaly všechny a volby byla jasná - jdu studovat na Masarykovu univerzitu, fakultu sociálních studií, dvouobor mediální studia a žurnalistika + politologie, na žebříčku jsem 6. přijatá.
A co se pracovního vytížení týče, pracuji teď jako průvodkyně v místním muzeu v bývalém zámeckém mlýně. K tomu mě vzali i do regionálního rádia jako moderátorku. Moderovala jsem například dnes a moc mě to bavilo, dělala bych to i zadarmo! :D Jestliže mne chcete slyšet, další možnost je hned zítra (v neděli) od 7:00 do 9:00 na www.radioceskakanada.cz. A mezi další úspěch začazuji, že jsem konečně začala číst to, co chci, namísto toho, co musím. Konkrétně jsem nyní na 538. stránce Hry o trůny.


Odpste, že jsem se dlouho neozvala. Nebudu raději nic slibovat, na vysokou aktivitu to nevidím, ale vykašlat se na blog nehodlám! :)



Nevíš, kam dál? :)


Pokud vás článek zaujal, budu ráda, když jej okomentujete. Reklama pod tímto článkem je vložena přímo hostingem blog.cz. Vidíte-li ji pod tímto nápisem a nechcete to tak, pořiďte si AdBlock.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 18. června 2016 v 12:51 | Reagovat

Zrovna dneska ráno jsem se přišla za tebou podívat, a ty pořád nikde a najednou hle :)
Jaj, tak to bohužel já byla najivní taky a nedopadlo to nejlépe... Mě se to bohužel muselo stát ve svých 22 let a na tak starou holku to je docela ostuda...
Jinak k maturite ti gratuluji, u nás ve škole maturitu z matematiky dal jenom jeden člověk, takže ubohý. Rozhodla ses na výšku pro zajímavý obor, ale koukám, že jsi asi dosti chytra, takže to dáš. Je to pěkné :)

Jinak ti přeji ať se ti v životě stále daří ;)

2 Adina Adina | Web | 18. června 2016 v 12:56 | Reagovat

Úplně to chápu... Taky jsem se blogu už rok a půl pořádně nevěnovala... Sice občas vyjde nějaký článek (například dnes) ale o pravidelnosti jaká bývala si můžu nechat jen zdát.
Jinak k tvým vztahovým problémům - jsi docela odvážná, že jsi dokázala takový "idylický" vztah, kde ti nic nechybělo ukončit. Akorát mám pocit, že toho lituješ víc než bys měla... Spíš se snažíš sama sebe přesvědčit, že to bylo dobré rozhodnutí, než že bys to tak cítila a utěšuješ se myšlenkou, že jednou se k sobě stejně vrátíte (alespoň mi to tak připadá z článků). Ale stalo se a už to jen tak jednoduše slepit nepůjde.
Přeji hodně sil a ať se ti začne dařit po všech stránkách :)

3 Opica Opica | Web | 18. června 2016 v 13:58 | Reagovat

Gratulace k přijetí na výšku Puff, snad ti bude dál všechno vycházet co nejlépe :)). Ve vztazích je to těžké, ale já tak pořád nějak naivně doufám, že to co se má stát se prostě stane. Určitě tě to přivede zase na jinou cestu a k věcem, které by se jinak nestaly. To nemá žádný ezo kec, jenom takové to pozitivní, že všechno zlé je většinou k něčemu dobré.

4 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 18. června 2016 v 15:46 | Reagovat

Pěkný blog :-)

5 Berry Berry | Web | 21. června 2016 v 22:34 | Reagovat

Gratuluji k maturitě, k vysoké i pracobrigádám.
A vztah. Nevím. Já to totiž zažila z druhé strany - můj milý to vzdal, s vidinou jiné, ale zapomněl mi to říct a řekla mi to ta jiná, výsledek je takový, že ona chodí s někým jiným, a my spolu taky nejsme. Takže na vztahy rádce nejsem ani neřeknu že to bude dobrý, protože nevím...

6 Elis Elis | Web | 5. července 2016 v 0:56 | Reagovat

Dva muži v srdci to je těžké rozhodování, to se nedivím, že se ti nechtělo blogovat... tak hlavně, že si to nějak zvládla a udělala i tu maturitu, tak velké gratulace... :-)

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 4. září 2016 v 13:34 | Reagovat

Jsi šikovná a gratuluju k maturitě i přijetí na školu.
Ono to opouštění vztahů nikdy není lehké. Ať už jde o jakékoliv. Na druhou stranu tě to někam vždycky posune a jak jsi psala, musíš si to jenom utřídit v hlavě, co chceš vlastně dělat. Hodně štěstí tedy :-D

8 NNN NNN | 14. listopadu 2016 v 19:03 | Reagovat

Neměla jsi s tím prvním vůbec být a lámat mu po 5 letech srdce.
Zase záleží jak se k tobě choval ale i tak to pro něho muselo být strašně těžké pokud tě miloval. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama