Co je největší hrdinství?

11. února 2017 v 15:00 | Pufflie |  PISATELKA
Co je největší hrdinství?

Představitelem hrdinství je hrdina. Proto je záhodné se zeptat, kdo to vlastně je, abychom pochopili, co to je hrdinství. Hrdina. Hrdina. No schválně, nepřipadá vám, že se s tímto pojmem setkáváme v médiích snad každý den? Tímto slovem lidé označují kdekoho poslední dobou velmi často. Jak si ale dotyčný tento status vyslouží? Vždyť žádný zákon, který by určoval, kdo má za něj být prohlášen, na to není.


Hrdinou může být třeba princ, který zabil draka, kdokoliv bojující ve válce, někdo, kdo se postavil za někoho slabšího, doktor, hasič, záchranář, nebo i ten, kdo žije podle pravidel, pro ostatní nepochopitelných, jako třeba faráři či mniši. Pro každého toto slovo skrývá zřejmě jiný význam. Malá holčička bude za hrdinu považovat jistě zcela někoho odlišného než její devadesátiletý dědeček. Zdá se tedy, že nelze jednoznačně rozdělit lidi na hrdiny a "nehrdiny".

Pokud nejsme schopni definovat slovo hrdina, jak chceme tedy vysvětlit hrdinství? Na to se opravdu díváme každý trošku jinak. Hrdinství jsou zkrátka jako lidé, každý je jiný, a vysvětlit, co přesně znamenají, je asi stejně těžké, jako definovat tvar hudebních nástrojů. Přesto se to tu teď snažím nějak rozluštit. Přijde mi, že je hrdinství vnímáno velice pozitivně. Ráda bych zde proto citovala česko-polského esejistu Gabriela Lauba, který řekl: "Hrdinství je způsob smrti, nikoliv způsob života." Znamená to tedy, že oním hrdinou můžeme být chápáni až po smrti? Je to tedy nějaká výhra, být za něj prohlášen?

Myslím si, že valná většina chlapců si kdysi přála stát se hrdiny. Možná o to stály i dívky, když uviděly poprvé Xenu, princeznu bojovnici. Zamyslím-li se však nad výše zmíněným citátem, tak hrdinou být nechci. Chci žít poklidný život a poklidně i zemřít. Nechci svůj život ukončit kvůli hrdinskému činu, který možná může být oceněn a obdivován, ale stejně tak i zapomenut. Řekla bych, že hrdinou se v dnešní době nestanete ze své vůle, ale kvůli nečekané a nešťastné události. Připletete se ve špatný čas na špatné místo, skončíte tragicky a hnedle z vás je hrdina a je vám vzdávám hold v televizi i na sociálních sítích. Přitom pravé hrdinství je dnes už jen přežitek.

Tato úvaha mi pomohla nalézt odpověď, co je právě v této chvíli pro mě největší hrdinství - napsat úvahu, která se nejspíš nebude většině lidí líbit, neboť se snaží tvrdit opačný názor, než ten, co je nám médii a společností masově vtloukán.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 11. února 2017 v 15:12 | Reagovat

Proč by se nelíbila, ta úvaha je náhodou dobrá. :-)

2 Veronika Veronika | Web | 12. února 2017 v 11:15 | Reagovat

Úvaha je skvělá, neshledávám na ní nic špatného, naopak...

3 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 20. března 2017 v 12:43 | Reagovat

Zajímavá úvaha. Její závěry úplně chápu a ztotožňuji se s nimi - také bych dala před hrdinstvím a slávou přednost klidnému, spokojenému životu. Ale mám za to, že to, jestli se hrdinou staneš, si nevybíráš. Třeba disidenti za minulého režimu - ti jistě nechtěli být hrdiny, prostě jen žili tak, jak jim říkalo svědomí, a bojovali proti tomu, co považovali za špatné. Myslím, že takhle vznikají hrdinové i dnes. Jsou to lidé dost silní na to, aby žili podle svého přesvědčení, kteří nejspíš o žádné hrdinství nestojí a možná se za hrdiny sami vůbec nepovažují. S Gabrielem Laubem tedy v tomto nesouhlasím - hrdinství je (alespoň v dnešní době) zejména způsob života.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama