Inscenace: Bylo nás pět

4. března 2017 v 15:00 | Pufflie |  DIVADELNO
Do ochotníků jsem již nějakou dobu chodila. Ale bylo to takové chození - nechození. Občas jsem si zkusila nějakej malej komparz či jednorázovou akci. Nikdy jsem s nimi ale nehrála v celoročním projektu, neboť jsem to měla na nic s dojížděním na zkoušky. Autobusy do naší vesnice jezdí opravdu málo a rodiče mě vozit odmtali. Tento problém ale zmizel, když jsem se dočkala osmnácti let a udělala si řidičák.

Od září jsem chodívala každý čtvrtek od šesti večer na zkoušky. Jelikož jsem patřila mezi nováčky, dostala jsem prťavou roli - Byla jsem kamarádka Evy (což je hlavní dívčí postava), akrobatka v cirkusu a "ovívačka" v Indii. Ta poslední role byla nejhorší. Třičtvrtě hodiny jsem stála na jednom místě a máchala vějířem nad hlavou Maharání. Nebavilo mě to. A poslední týden se chodilo na zkoušky denně a domů jsem přijížděla vždy kolem půlnoci. Proto mi i přišlo zbytečné tam tak dlouho být, když jsem v druhé půlce hry opravdu jen máchala vějířem.


Dva dny před premiérou jsem potkala jednu "spoluherečku", jak jde o berlích. Vymkla si při volejbale kotník. Bylo jasné, že to je průšvih. Hrála krasojezdkyni a princeznu a to se s berlemi opravdu nedalo. Opravdu pech, bylo mi jí líto. Ještě to odpoledne si mě vyhledal můj kamarád dělající asistenta režije, zda bych zvládla její roli. Byla jsem děsně vykulená. Večer jsem přišla na zkoušku a celé to pro mě bylo úplně nové. Od kostýmu po repliky. A zbývaly jen dvě zkoušky. Respektive jedna zkouška a jedna generálka. Začalo to být hustý.

Předvádět jízdu na koni v roli krasojezdkyně mi vážně nešlo. Místo ladnosti to vypadalo vtipně. Naštěstí jsem pak celý den doma trénovala a na generálce už to předvedla tak, jak si to ostatní představovali. A co se týče role princezny - tu jsem si strašně užila. Bylo to prostě skvělé! Hned další den po premiéře jsme jeli tuto inscenaci předvést do Prahy do Činoherního klubu. Je tam miniaturní podium a celkově sál oproti tomu, co máme v Jindřichově Hradci, takže to bylo dosti vtipné se tam v tak velkém počtu vejít. Ale byl to rozhodně zážitek k nezaplacení, hrát v divadle s takovou tradicí.


No a o necelé dva měsíce později se hrála v Hradci repríza. Já se vrátila ke své původní roli, neb má kolegyně již byla zotavaná. Ale jak říká jeden můj dobrý kamarád - Není malých rolí. Užila jsem si to i tak. O prázdninách jsem si pak odpočala a na podzim nás ještě čekala repríza a poté i derniéra. No a v tu dobu jsme už pátrali po další divadelní hře...

PŘEDCHOZÍ DIVADELNÍ ČLÁNEK // NÁSLEDUJÍCÍ DIVADELNÍ ČLÁNEK



Nevíš, kam dál? :)


Pokud vás článek zaujal, budu ráda, když jej okomentujete. Reklama pod tímto článkem je vložena přímo hostingem blog.cz. Vidíte-li ji pod tímto nápisem a nechcete to tak, pořiďte si AdBlock.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama