„Smím prosit“ nebo „Pojď si zatancovat“? Role slušného chování v každodenním životě

11. března 2017 v 15:00 | Pufflie |  PISATELKA

Mé setkání se s etiketou

Je tomu asi osm let, co jsem jednou vycházela s babičkou ze dveří panelového domu. Již si nepamatuji, kam jsme vlastně šly. Možná jsme se chystaly vyvenčit psa, možná na nákup, v úvahu přichází i procházka. Kam jsme měly v plánu jít, není však důležité jako to, co jsem se ten den naučila. Ve dveřích jsme totiž potkali jednoho postaršího pána. Byl sice u dveří první, ale posečkal, dveře otevřel dokořán, podržel je, řekl: "Prosím," a nechal nás dveřmi projít.

Jakožto zvídavé dítko jsem se poté babičky ptala, proč nám v těch dveřích dal přednost. Babička mi vysvětlila, že prvně má jít ten, který vychází ven z budovy. Je tomu tak proto, že uvolní v budově místo pro nově příchozího. Od té doby jsem se tohoto poučení držela. Když jsem pouštěla lidi dovnitř já, vždycky to fungovalo. Problém však nastal téměř vždy, když jsem měla jít ze dveří jako první já. Nikdy mě nikdo nepustil. Lidé se vždy hrnuli, aby mohli projít dveřmi první.

Postupem času jsem tedy začala ztrácet víru v dodržování etikety. Vrátím-li se ale myšlenkami do dob mého dětství, vzpomenu si, že jsem z pravidel slušného chování byla nadšená a velmi se o ně zajímala. Má první dětská knížka z knihovny byla právě o základech slušného chování. A nebyla to rozhodně poslední kniha tohoto typu, kterou jsem četla. Dodnes mi leží na poličce s nejoblíbenějšími knihami titul Slušnost pro všední den od Slavomíra Pejčocha. Knih na toto téma je nespočetně a nemusí být všechny jen od Špačka.

Co je vlastně etiketa?

Definice říká, že etiketa je soubor společenských pravidel, která nás chrání před společenským úrazem, to je před nejrůznějšími faux-pas a společenskými trapasy. No jo, ty definice. Co konkrétního se ale lidem pod pojmem etiketa vybaví? Skupiny lidí jsou různé a mají tedy i různá pravidla.

Většina lidí se řídí pravidly, která vycházejí ze zákona. Říká se, že právo je minimum morálky. Lidé se tedy zákony vesměs pod hrozbou nejrůznějších sankcí snaží dodržovat, ale na právně nevymahatelnou morálku někteří zapomínají. Další pravidla, která jsou dodržována, také vychází ze zvyklostí a jsou ovlivněna dalšími faktory. A samozřejmě nejsou konečná, neboť se společnost neustále vyvíjí.

Mezi tato pravidla bezpochyby patří právě i etiketa. Vyvíjela společně s lidskou civilizací a kulturou, která se v různých částech světa ubírala různými, někdy i značně odlišnými směry. Je proto samozřejmé, že stejně jako se liší kultura v jednotlivých oblastech, liší se i pravidla etikety.

Náhled do historie

Etiketa byla známa na panovnických dvorech už ve starém Egyptě. V Evropě vzrostl její význam zejména počátkem novověku a vyvrcholil v 18. století. Šlechta používala označení zdvořilost, která by se dala charakterizovat jako respekt a úcta ke druhým.

Nebyla to však jen záležitost vyšší společnosti. Současně totiž vznikala i pravidla zdvořilosti a slušnosti pro chování ve městech a vůbec mezi lidmi. Spis takových pravidel, který byl určen hlavně pro děti, vydal roku 1530 Erasmus Rotterdamský. Rozšířit slušné chování chtěl i italský kněz Giovanni della Casa, který vydal roku 1558 svou knihu Galateus, čili o způsobech. Za další slavnou příručku můžeme považovat i Kniggovo dílo Jak jednat s lidmi z roku 1788. U nás se v tomto ohledu proslavil Jiří Guth-Jarkovský, autor Společenského katechismu a později pak samozřejmě Ladislav Špaček.

Etiketa dnes

Zmíněný pan Špaček je určitě velkým popularizátorem společenské etikety. Myslím si, že každý Čech již o něm slyšel nebo ho minimálně viděl v televizi. Vše, co říká, je bezpochyby velice zajímavé a užitečné. Nebýt jeho, ví toho dnešní společnost o slušném chování ještě méně. Některé zásady jsou však dnes trošku "mimo". Třeba ono pravidlo týkající se společného stravování se. Dnes už je sice poněkud jedno, zda platí muž či žena, každopádně ten, který zve, musí při jídle "držet krok" s tím druhým. Ukážeme si to na příkladu:

Jakub pozve Kláru do restaurace na oběd. Klára se ale bude s jídlem loudat a tak Jakubovi vystydne, neboť nesmí dojíst dříve než ona. V opačném případě, kdy bude Klára jíst tak rychle, že jí Jakub nebude stačit, bude tím opět trpět on. Bude muset část jídla obětovat, neboť po Klářině posledním soustu se již jídla dotknout nesmí.

No schválně. Kdo toto v dnešní době dodržuje? A jistě toto není jediná zásada. Mnoho lidí dnes neřeší, zda v autobusu sedí blíže k oknu či k uličce, či jestli jdou vedle sebe správně (vlevo, vpravo, u zdi, u silnice...). Jdou-li dnes mladí lidé na ples, tak už nevědí, že k šedému obleku se musí brát smetanová, případně modrá košile a kravata buď tmavočervená, tmavomodrá nebo černá a bílými puntíky. Podstatné stále ale je, aby si alespoň nějaký ten oblek, košili a kravatu vzali.

Závěrem

Etiketa je dnes velice upozaděna, zatím ale úplně nevymizela a já doufám, že ani nevymizí. Když dnes někde na plese za mladou dívkou přijde kluk a zeptá se "Smím prosit?", je pravděpodobné, že dotázaná možná vybouchne smíchy. Proto raději kluci použijí "Pojď si zatancovat," kde z jejich pohledu nehrozí takový trapas. Některé dívky by ale vznešenější přístup jistě potěšil. Například já z toho ještě pořád nevyrostla. Stále mě etiketa zajímá a stále obdivuji, když ji někdo i přes dnešní povahu společnosti dodržuje.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 20. března 2017 v 12:46 | Reagovat

Ano, etiketa byla i pro měšťanstvo, ale zejména z toho důvodu, že chtělo dohnat šlechtu, která se právě vybraným chováním od těch sprostých zbohatlíků chtěla distancovat :-) Příběh etikety je zkrátka dalším příběhem lidské marnivosti. Ale musím přiznat, že i mě potěší ti tak trochu starosvětsky založení lidé, kteří na tato pravidla stále dají a chovají se uhlazeně a dvorně. Škoda, že je jich čím dál tím míň a působí to čím dál tím směšněji. Zůstanou nám ale aspoň ty romány z 19. století, v nichž se etiketou můžeme kochat :-)

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 20. března 2017 v 13:20 | Reagovat

Souhlasím s tebou, spoustě lidí dneska základy slušného chování chybí. A na "Smím prosit?" opravdu většina puberťaček odpovídá výbuchy smíchu, nicméně věřím, že alespoň některé dívky nebo kluci, kteří prošli tanečními se toho drží. Mě osobně to hrozně potěší, když se kluk zachová slušně a galantně. :-)

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 13:41 | Reagovat

Hlavně, že etiketa pochází z doby, kdy žena byla považována za kus hadru a stvoření které nemá vlastní mozek. Takže v dnešní době už je etiketa jako taková skutečně téměř zbytečná. Myslim, že si vystačíme s tím, když se k sobě budou lidi chovat obecně slušně a né že se každej chlap nakrkne, když mu náhodou ženská podrží dveře.

4 Matthias Matthias | 20. března 2017 v 13:50 | Reagovat

"Říká se, že právo je minimum morálky." - naopak, právo nemá s morákou co dělat. Naopak, je silně nemorální v mnoha ohledech.

"pod hrozbou nejrůznějších sankcí " - ano, právě proto je zákon neetický. Je to vyhrožování násilím.

Jinak by mě zajímalo, kdo určuje, co je faux-pa. To, že se někdo špatně oblíkne a blbě sladí barvy na ples jako faux-pa vnímat nebudu, jestli někdo cizí jo, jeho problém.

Nemyslím si, že někdo, kdo se špatně někam obleče nebo si špatně někde sedne je špatnej člověk.

Pravidla sluš. chování mají být hlavně o férovosti. Jakože třeba někomu nelžu apod. Nějaký pravidla pro držení příborů, fuck it - lidi to nedoržují, protože jsou to vesměs nelogický věci.

To "Smím prosit?" třeba smysl dává. Jasně, že se někoho zeptám, než vstoupím do jeho osobní zóny a budu na něj sahat.

" i přes dnešní povahu společnosti" - nerozumím pořád té snaze démonizovat dnešní dobu. Pověz mi, prosím, o tom, jak ve středověku se k ženám chovali hezky nebo třeba za rakouska-uherska, nebo snad za socanů... nebo někdy v minulosti, když je to "dneska" tak strašně v prdeli podle tebe.

5 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 13:58 | Reagovat

Etiketa je dle mého brána jako způsob komunikace. Je to demonstrace kulturního kapitálu: "Já jsem speciálně vychovaný, hele, umím si zapamatovat pár pravidel" & "doufám, že ty jsi také". Jakmile druhá strana odpoví stejnou řečí, je jasné, že je zde shoda.

[3]: A chlapi byli považováni za žrádlo pro kulomety (to říkám jen vyváženost, aby čtenář nenabyl dojem, že žena byla v historii něco míň než chlap ;-) )!

[4]: Právě od toho je to minimum. Morálka je nadstavba a dává tomu individuální nádech, který si s jiným vnímáním morálky protiřečí. Jestli není založeno na hodně zobecněné morálce, tak je to špatné právo.

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 14:01 | Reagovat

[5]: Jak to souvisí s tím, že je potřeba dodržovat některé nesmyslné a moc komplikované přežitky?

7 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 14:13 | Reagovat

[6]: Myslíš kterou mou myšlenku?

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 14:17 | Reagovat

[7]: A tvrdím já, že je tohle postavení dobře? Proto říkám, že je nesmyslný, abych čekala přede dveřma, dokud mi je někdo neotevře, nebo abych snášela výtky, když ti ty dveře otevřu naopak já. Protože ty nejsi žrádlo pro kulky a já nejsem bytost bez volebního práva. Pryč s nesmyslnýma přežitkama z dob minulých.

9 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 14:23 | Reagovat

[8]: Kolik lidí tak konzervativních jsi potkala, aby ti něco takového vyčítali?

10 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 14:28 | Reagovat

[9]: Pár v rodině plus pár takových "vztahových" omylů, konkrétně tři.. Takže jich asi na světě běhá pořád dost. A je to nesmyslné a úsměvné a mě osobně stačí, když se ke mě chová okolí slušně, ne přehnaně nesmyslně podle nějakých píčovin. Jak říkáš, "já jsem speciálně vychovaný, umím si zapamatovat to a to, hele!"

11 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 14:31 | Reagovat

[10]: Ono to taky může být dáno tím, že když jako žena děláš laskavosti muži jako podržení dveří, dáváš tím najevo, že si ho nevážíš a jeho pomoc nepotřebuješ. Zahanbuješ ho. On má platit, on má držet dveře, protože si ženy váží a potřebuje jí, ale když žena s jeho "dary" zachází lhostejně, je to urážka.

12 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 14:36 | Reagovat

[11]: Zahambuju někoho tim, že mam vlastní ručičky? Tak to ať si je takový jelito klidně uražený a ať si hledá "váhu svojí osoby" u někoho, kdo na něm opravdu bude závislej, lol. Radši budu obdarovaná vstřícností, než závislostí, dík.

13 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 14:40 | Reagovat

[12]: To je jako kdybys mrštila vo s zem s dárkem od dítěte se slovy, že si takovou blbost jako zalaminovanej list můžeš udělat sama.

14 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 14:47 | Reagovat

[13]: Nefungující asociace. To, že si někdo vydupá ďůlek tim, že mi chce za každou cenu držet dveře, je k smíchu a neni to dárek. Mam vlastní ručičky a vlastní nožičky. Ok, kdybych je neměla, tak to ocenim. Takhle ne. Jde o prkotiny, kterýma můžu stejně tak já dát najevo někomu, že si ho vážim, proto ho třeba pozvu na pivo. Neznamená to, že je potřeba udělat pravidlo toho, že mě každej musí zvát na pivo i když se chovam jako píča.
To je dárek. Dárky fungujou oboustraně. Pokud praštíš o zem s dárkem od dítěte, tak to maximálně vypovídá o tvojí demenci, stejně tak jako je divný házet o zem s jakymkoliv dárkem se slovy "já chtěla tu věc v bílý/černý/šedivý!"

15 Matthias Matthias | 20. března 2017 v 14:54 | Reagovat

[5]: "Právě od toho je to minimum."

Žádný minimum, sakra. Zákon a etika/morálka jsou v rozporu.

Když mi zákon přikáže, že musím platit daně a když je neplatím, začnou mi hrozit násilím a pokutama a zavřením mě do vězení, chovají se neeticky.

Násilí je přesný opak morálky.

Chápeš?

Pokud mi třeba řekne kamarád tajemství a já ho opravdu nikde nevykecám a nechám si to pro sebe, chovám se morálně.

Pokud by někdo vytvořil zákon, podle kterýho musím kamarádovo tajemství nikdo neprozradit, jinak mě zavřtou do vězení, není takový zákon morální. Není to žádný minimum. Je to rozpor.

16 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 14:56 | Reagovat

[14]: Jo, je to dárek, protože ten člověk pro tebe něco dělá a demonstruje svou moc. Že je to v tomhle případě muž x žena vychází z toho, že chlap se dvoří a demonstruje svou moc ženě. A ženám lichotí (nejsou-li to levičačky potírající svou biologii), když chlap svou moc demonstruje. Moc je u chlapa velká hodnota na sexuálním trhu.
Když ti dá někdo cokoliv, očekává, že projevíš pohyby svalů vděk, který tě vůbec nic nestojí. Když ale boříš od základu instituci dárku a symbolického gesta, je jasné, že se lidé vztekají, protože jim vlastně pliveš do tváře.

17 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 15:01 | Reagovat

[15]: Bože, kdyby byly v rozporu, tak by je nikdo nevytvořil. Kdo je vytváří? Lid. A lid je morální nebo amorální?

Morální je platit daně. Násilí je pak legitimní i legální odpovědí na takovou sprostou deviaci. Je zcela morální, protože ty ubližuješ okolí, začal sis prostě první.

Zdáš se mi jako dobrej anarchista nebo naopak ryzí hipík. Pověz mi, jak bys překopal náš právní systém, když je podle tebe nemorální? Pokud bys ho nepřekopal a považuješ ho za obecně snesitelný, tak pak není nemorální. Není totiž moc velký morální rozdíl mezi tím, co je správné a co je nutné.

18 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 15:05 | Reagovat

[16]: Možná proto říkám, že nepotřebuju, aby nade mnou někdo podle nějakých nesmyslných "pravidel" demonstroval moc. Nevím, kde věštíš to, co všem ženám lichotí, ale já mám za to, že lidem lichotí obecně to, když se k nim někdo chová hezky a ne hnusně. A hrát si na nesmyslná pravidla už prostě nemá smysl. Jdi čekat přede dveřma na ženy, kterým je můžeš držet a práskej s nima pokaždý, když bude chtít projít muž. Po dvou hodinách tě to přestane bavit, nebo dostaneš do huby od někoho, komu si těma dveřma přiskřípnul nos. A ty ses přece chudáčku jenom choval podle nesmyslný etikety, podle který je pro tebe zostuzení, kdybys ty dveře podržel i muži, zvlášně muži tobě společensky podřazenému. O těhlech píčovinách beze smyslu v každodenním životě lidí (tj. ne příslušníků královské rodiny, ne politiků), jako jsme my, mluvim.

19 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 15:07 | Reagovat

[17]: Lol a nebo jenom ty nechápeš, co se ti snaží vysvětlit. Opět. Zdáš se mi, jako dobrej nesmyslnej konzervativec, lpící na věcech dávno mrtvých a pro něj osobně stejně nepoužitelných. Pověz mi, už jdeš nesmyslně držet ty dveře?

20 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 15:21 | Reagovat

[19]: Říct, že jakákoliv (ale úplně jakákoliv!!) aplikace násilí a donucování je nemorální, je fakt nesmysl. Schválně ať mi Matyáš poví, jestli by rád změnil naše zákony. Protože jestli by je neměnil (např. zda by rád sankcioval lidi za daňové úniky navzrody tomu, že je to dle něj nemorální), tak jsou ty zákony zcela morální. Protože jsme se dohodli, že je tak uděláme, tak jsou morální.

[18]: Mám pár (samozřejmě zcela bezchybných a neprůstřelných :-D ) protiargumentů, ale mám pocit, že už tu slečně Puff dost spamujeme, takže to necháme na jindy.

Dveře budu držívat příležitostně.

21 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. března 2017 v 15:28 | Reagovat

[20]: Protiargumenty proti tomu, že by se k sobě lidi měli chovat obecně hezky a né netolerantně s bazírovánim na píčovinách typu: "Omg, to pivo mi zaplatíš jenom přes mou mrtvolu!" To je smutné. Pak se lidi hádaj o peníze a to je ještě smutnější. A jeden je uraženej, že přece neni postiženej, aby za sebe nechal furt platit a druhej víc uraženej, protože "přece za sebe nenechá platit" místo toho, aby se vysrali na "etiketu" a respektovali se navzájem (případně aby jeden tomu druhýmu zaplatil to pitomý pivo za pár korun příště, až na něj pujdou).
Dveře příležitostně drž, já to taky dělám a myslím, že většina slušných lidí stejně tak.

22 Matthias Matthias | Web | 20. března 2017 v 15:35 | Reagovat
23 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 20. března 2017 v 16:14 | Reagovat

S tím musím souhlasit. Slušné chování už dneska téměř nikomu nic neeříká,pamatuji, že jsme musely jako děti zdravit starší lidi. Ty dveře taky podržím starším lidem, ale když jdu já a třeba s berlema, lidi ještě ty dveře pustí a je jim jedno, že nemám volné ruce..... :-|

24 ztraceny-chemik ztraceny-chemik | E-mail | Web | 20. března 2017 v 18:04 | Reagovat

[20]: [21]: Zareaguji na vás oba najednou, s dovolením. Přikláním se k tomu, co říká/píše Poděs. ona ta demonstrace moci s sebou nese demonstraci nadřazenosti. A i takový "milý dárek" v podobě toho, že za ženu chlap furt platí a de facto ji nenechá zaplatit za sebe ani pitomou vodu z kohoutku, je urážející.
Názorně. Žena v dnešní době chce mít alespoň občas věci ve svých rukách. A pokud se nechá pozvat třeba na pivo mužem, který se jí líbí, je vše v pořádku. V pořádku to je i ve chvíli, kdy ji nápadník sice explicitně nepozve, ale ve chvíli, kdy si dotyčná odskočí na toaletu, její útratu zaplatí. Nicméně vůbec v pořádku není, pokud se stává pravidlem, že muž doslova navztekaně dupe a div ženu neseřve ve chvíli, kdy za sebe chce jednou zaplatit sama. Samozřejmě výše zmíněné případy platí i ve chvíli, kdy  role může a ženy prohodíme, žeano.
Tímto "milým dárkem" totiž dotyčnému jasně naznačuješ, že nemá právo na to, být samostatný. A zákaz placení vlastní útraty je jen začátek, mnohdy to přerůstá v manipulaci ("Já za tebe všechno platím, starám se o tebe, takže ty nebudeš courat za kamarádkama a budeš mi doma vařit."), kdy se nakonec "obdarovaný/á" dostává do pasti. A protože za sebou mám vztah s takovýmto "milým dárcem", jsem na tohle pojetí etikety alergická.
Doba se mění. Genderové role se posouvají. A my se musíme vyvíjet s tím a ne být takový ufňukánci a dupat nožičkama. Howgh!

25 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 18:40 | Reagovat

[24]: Demonstrace nadřazenosti tam také je, ale jestli se chci se samičkou spářit, musím ukázat moc, ale bohužel s tím nepřímo i tu nadřazenost. Pocit nadřazenosti ale není primárním cílem této konvence, úmysl tam prostě není a vymýšlet si ho v důsledku mi přijde jako zbytečné hledání problému.

Kombinace "nuceně platit" a "později s tím vydírat" je dost vzácná a vyskytuje se leda u buranů a psychopatů. Kvůli pitomé zkušenosti nemůžeš měnit společenské nastavení.

Hehe, prý že se genderové role mění. Jak vidím měníš je ty. A pak se vztekáš, že do tohoto "přirozeného" posunu nejdeme s tebou. Zároveň stejně tak já můžu říct, že "genderové role jsou tu odnepaměti a kdo je mění, ten jen ufňukaně dupe nožičkama, protože chce vidět stejnost."

26 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 20. března 2017 v 18:44 | Reagovat

[24]: Zapomněl jsem dodat klíčovou věc, totiž že tam je i z jiného úhlu pohledu demonstrace podřízenosti. Kdo drží dveře? Sluha. Kdo nosí na stůl pro svou paní (myšleno platí za jídlo)? Otrok.

27 kolemjdoucí kolemjdoucí | 20. března 2017 v 18:58 | Reagovat

Základní pravidla etikety mají praktický význam: Aby se lidé nahromadění v komunitách nepobili. Např v tramvaji mně někdo šlápne na nohu, mně se automaticky vyplaví adrenalin, a mám tendenci toho člověka nakopnout nebo seřvat. Vtom on řekne: "Promiňte, omlouvám se..." a smířlivě se usměje. Rázem zkrotím lehce adrenalin a odpovím: "Nic se nestalo." A jdeme si dál svou cestou, aniž bychom se museli zdevastovat hádkou nebo rvačkou. Etiketa je vlastně forma komunikace, podobně jako řeč. Každý používáme trochu jinou slovní zásobu, ale nejdůležitější je vůle si porozumět a toho druhého přijmout i přes jeho odlišné vyjadřování. Zjedodušeně se dá říct, že vyšší etiketa je jako spisovná řeč, základní etiketa jako hovorová řeč a úplné odmítání etikety je jako řeč lůzy. Každému vyhovuje to jeho, a tam ať si hledá přátele. Ale myslím, že umět komunikovat i s jinou kategorií není na škodu.

28 taky taky | 20. března 2017 v 19:24 | Reagovat

Jsou jedinci, kteří se na veřejnosti chovají vzorně podle etikety, ale doma jsou hrubí. Pozor na takové!

29 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 20. března 2017 v 20:31 | Reagovat

S těmi obleky - v divadle bych byla bývala často ráda, kdybych viděla aspoň něco blížícího se společenskému oblečení. Ale často se stává, že do Janáčkova divadla na operu vyrazí lidi bez špetky vskusu a soudnosti.

30 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 21. března 2017 v 12:54 | Reagovat

[25]: Jsem si konstantě jista, že v dnešní době ufňukaně nožičkama dupou jen zabedněnci jako ty, hehe. A dupeš nožičkama pěkně dlouho, páč jsi si spletl dobu a místo. Padej do doby před začátkem dvacátého století, možná ještě lépe až do první poloviny devatenáctého.

31 Svatá celebrita Svatá celebrita | E-mail | Web | 18. května 2017 v 20:35 | Reagovat

*-*Aktuální články*-*
Koryta dělají z inteligentních zvířat hloupý dobytek    Před 28 minutami
Ano, za vším je, strategie čistých rukou    Dnes v 19:00
Jak optimálně změnit i sami sebe?    Dnes v 18:00
Stvořitele stvořila chyba v Matrixu    Dnes v 17:00
Nenávist a lež zde nechceme!    Dnes v 16:00
Bůh není svatá kráva    Dnes v 15:00
Proč je zde zdarma peklo pro hříšníky a ráj je za peníze?    Dnes v 14:00
Zdraví je základem pro existenční úspěch    Dnes v 13:00
Blbá nálada je zde díky blbcům, co nám blbě vládnou    Dnes v 12:00
Přiznej se nebo tě budeme mučit    Dnes v 11:00
Zloděj honí zloděje o tom politika u nás je    Dnes v 10:09
Proč jsme klamáni od narození do smrti?    Dnes v 9:00
Kolik náš stát zaměstnává lidí?    Dnes v 8:39
Smrt to je ve skutečnosti stroj času    Dnes v 8:00
Je alfačert znalec pravého umění?    Dnes v 7:28
Proč je zkrácení pracovní doby v EU správné?    Dnes v 7:00
Levný notebook na hry je Acer Aspire E15    Dnes v 6:00
Kdo je zde objektivním pánem v tomto systému?    Dnes v 5:00
Optimální investice do budoucnosti    Dnes v 4:00
Je Tomio Okamura blázen?    Dnes v 3:00

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama